Koncem ledna 2023 se jeden z našich zákazníků, pan Dimitris Georgiadis, pokrývač z Vrbna pod Pradědem, vypravil společně s vědci z brněnské Masarykovy univerzity na expedici do Antarktidy. Jeho úkolem bylo položení nové střechy z PVC fólie na Mendelově vědecké základně na ostrově Jamese Rosse.

Pan Georgiadis byl vybrán z více než 300 uchazečů z Čech, Slovenska a dokonce až z Německa. Nejen jeho obrovské profesní zkušenosti, ale také srdce dobrodruha a láska k horám a vysokohorské turistice rozhodly o tom, že to bude právě on, kdo stráví na druhé straně světa téměř čtvrt roku ve společnosti vědců, kteří na Antarktidě zkoumají změny klimatu,  a zabývají se mnoha dalšími výzkumnými projekty.

Již samotný přesun na základnu byl výzvou a trvalo přes týden, než společně s vědci dorazili na ostrov. Pan Georgiadis měl k dispozici pouze 2 zavazadla o max. hmotnosti 23 kg, do kterých musel sbalit jak své osobní věci, tak veškeré přístroje a vybavení potřebné ke svařování nové střechy. Samotný materiál na opravu byl s ročním předstihem zajištěn Masarykovou univerzitou a doručen přímo na místo. “Musel jsem se spolehnout na to, že na nic důležitého nezapomněli, protože nejbližší stavebniny byly 1500 km daleko a vysvětlovat tučňákům, nebo lachtanům, co mi chybí a kde to seženou, by byl nadlidský výkon.”

Na místě ho čekala dřevostavba výzkumné stanice s několika přilehlými kontejnery. Stanice není uzpůsobena k celoročnímu obývání, využívá se pouze v letním období. Elektřina je dodávána pomocí fotovoltaické elektrárny a dieselové elektrocentrály, voda se čerpá z tajících sněžníků do několika 1000l nádob, odkud je tlačena přes filtry do vodovodního řadu. Na ostrově se striktně dodržuje čistota a správné nakládání s odpady. V jednom z kontejnerů je umístěna vysokoteplotní spalovna pro všechny odpady kromě železa a skla.

Střecha stanice je technicky relativně nenáročná, o rozměru 28 x 11 m. Náročnost práce však zvyšovaly drsné antarktické podmínky; zejména prudký nárazový vítr, který se pohyboval od rychlosti 36 km/h až po 80 km/h, při kterém už nebylo možné v práci pokračovat. Teploty nebyly extrémní, na Antarktidě panovalo léto, a tak se teploty pohybovaly od 0 do 5 °C přes den, v noci klesaly nejníže k -10 °C. 

Vzhledem k obtížným povětrnostním podmínkám bylo zásadní zvolit správný pracovní postup. Pan Georgiadis zvolil postupné kotvení 10m pásů PVC fólie. K tomu však bylo za daných podmínek potřeba minimálně dvou, lépe však tří pomocníků. Těmi se stal zejména vědec-matematik, dále místní fotograf; oba s minimem zkušeností s manuální řemeslnou prací. Přidal se k nim také hlavní technik, který bude ještě další léta na základnu jezdit a bude schopen případná poškození opravit. 

Do práce se pustili hned druhý den po příjezdu. Společnými silami nejdříve 8 dnů natahovali a kotvili PVC pásy, které pan Georgiadis postupně svařoval svařovacím automatem, kratší spoje ručním svařovacím přístrojem LEISTER TRIAC AT. Dalších 5 dnů dodělával detaily a malé plochy nad vchodem. “Hodně mi pomohlo, že mi firma WELDPLAST darovala novou horkovzdušnou pistoli TRIAC, která se dobře poprala s náhlými změnami teplot a rychlosti větru.” S několikadenní přestávkou kvůli nepříznivému počasí byla střecha hotova za 16 dní. 

Po skončení práce na střeše vyplnil na oplátku pan Georgiadis zbývající čas na ostrově pomocí vědcům. Nahlédl do unikátní kuchyně, kde se “vaří” špičková věda, zažil si na vlastní kůži, co vše obnáší každodenní práce elitního vědce na takto odlehlém a odříznutém místě na světě. 

Tato zakázka nepatřila pro pana Georgiadise mezi řemeslně náročné, s ohledem na místní podmínky se ale stala jakousi výzvou a výsledně zejména neobyčejným zážitkem z místa, kam se dostane jen pár lidí na světě.